Výkřik do tmy.

„Výkřik do tmy“

 

Mám několik věcí na srdci už delší dobu, ale stále jsem si říkal, že to nechám být…Ale včera odpoledne, kdy jsem makal do večera na stavbě, abych v sobotu mohl jet s klukama na turnaj. Už číše přetekla.

Od půlky srpna máme rozpis zápasů je to 9 víkendů, vždy jedno dopoledne ze dvou dnů. Nikdo nám dopředu nenapsal tady nebudeme. Chápu, že jsou situace, které nejdou předpovídat. Ale pokud mi v pátek odpoledne někdo napíše, sorry naše dítě nebude, z toho nebo onoho důvodu. OK, ale to nevíte dříve??? Pochopte ,že hrajeme registrovanou soutěž. To znamená ,že když nepřijedeme a nenastoupíme platíme pokutu!!! To je jedna věc, a druhá je ta, že my sice odjedeme nastoupíme, ale věřte mi, těm klukům co tam bubou hrát nebude do skoku. A není to pěkný pohled.

Další věc, která nás trápí, je účast na tréninku. Chodíme na hřiště 3x týdně. Chceme, aby se kluci zlepšovali. Ale my jedeme na určitou hodinu v našem volném čase, který bychom mohli věnovat našim rodinám. A vidíme 5 kluků , co s nimi chcete dělat???

Letošní sezonu máme skvěle rozehranou, po těch letech co jsme dostávali naloženo, tak letos můžeme hrát o první flek( a to nepřeháním) , ale takto to nepůjde…. I pro ty kluky je to posun. Vyhráváme a i hra se zlepšila. Tak proč jim tu radost brát??? My to děláme pro ně!!! Ne pro nás.   

Věřte mi, že bych taky chtěl jet s rodinou na výlet nebo si udělat něco na svém, ale prostě jsem na hřišti. A posunu to na jiný den. 

To vše, nemusíte na to reagovat, ale zkuste pochopit i tu druhou stranu. Věřte není to pro nás lehké.